NEWS


pondělí 1. dubna 2019

170617 Megatrip @ Island


Bohužel až po dvou letech sem se uschopnil k nabouchání aspoň osekanýho popisu naprosto fantastickýho vejletu na Island, tentokrát teda bez podrobný mapy tripu, ale jelikož to byla už 2. vizita tohohle epiq ostrova, dalo se porovnávat a tentokrát i stihnout ho objet upe celej dokola.

Startovačka klasika v Keflavíku na letišti pronájmem skvělýho novýho kombíku Hyundai i30, do kterýho se vzadu vlezlo naše celý nafukovací megacomfy ležení a pak pěkně po pobřeží proti směru hodin vymetený ty největší klasiky jižního pobřeží, tamní měsíční krajina, tektonickej zlom Krýsuvík plnej syčících a glogtajících pramenů a bláta s barvama tak neuvěřitelnejma, že by barvoslepej zaslzel:) My slzeli hlavně po párhodinovým vejšlapu kamsi do hor na Reykjadalur jakože jó bezva trip, kolem mrtě lidí na chodníčcích a si furt říkáme, co tady tolik lidí dělá, až dolezeš za hřeben, co je za hřebenem za hřebenem, a tam se ti vodevře skvělej širokej potok plnej horký vody mezi skálama, kam si můžeš vletět a hřát se doaleluja... A ty nemáš s sebou plafky, kuva!:) No nic, pokračujem další dny dál, po večerech panákujem ballantinku a jégra z litrovek z letiště, najs, very najs, berem to přes nejstarší parlament světa, kde láskyplně topili žencký v pytli v řece za cizoložství, platíme omylem strašný stokoruny za hajzl, užíváme si syčících elektráren všude kolem a bouchajícího Geysiru, resp. Strokkuru, na kráteru Keríd oproti tripu před pár lety zavedli boudu na výběr výpalnýho. šulini:) V Kelduru navštěvujem starobylou původní vesničku s trávovejma domkama a průvodkyně vypráví drsný storky z života Islanďanů. Jak na potvoru v týhle oblasti prší, krápe, mží, taxi to líp představíme, proč umírali ve 40 letech. Následuje cestou na východ série vodopádů z ledovců severně od nás, čili ty největší klasiky, Gulfoss, Seljallandsfos, Skogafoss, kde chlastáme vodu z vejšky rovnou do hubice a lidi čumí, co děláme a pak nás všichni napodobujou;)) Vík na jihu míjíme obloukem, bo oproti tehdy je teď mnohonásobně víc turistů, kemp helluva full, čili parkujem káru opodál a valíme pár kiláků na pobřeží na profláknutou rozstřílenou ztroskotanou dakotku na pobřeží. Přicházíme navečer, tak je i tam lidí míň, ale i tak dost. V kufru káry se už tetelí na vybalení skvělej tetelecí stejk na samogrilu, kterej si vopejkáme v suprfialovým poli a sledujem západ slunce asitak chvilku pod obzor, než za hoďku zase vyleze o kus dál, nádhera přenádhera. Další dny pokračujem východně na Svartifoss poskládanej snad z čedičovejch bo bůhvíjakejch šestiúhelníkovejch vytlačenin, toliko mý geologický paznalosti. A přes ledovcovou lagunu Jökullsárlón do země už vyloženě nikoho, bo čim víc na východ, tím míň lidí, atrakcí atd. O to víc zvířat, koní, vofcí a prázdnoty. A to my můžem:) Proto přijíždíme do kempu, kde neni až na jedno auto vlastně nikdo, ani obslužná bába, barák otevřenej, v něm plná výbava, postele, všechno luxus vybavený včetně ložního prádla. Ale nemáme to zaplacený, tak poctivě chrníme v autě mezi nádhernejma skalama, další den cpem ruličku prachů za pobyt škvírou v praseti na dýška v baráčku v kempu a frčíme dál do městečka, jehož jméno už si nevzpomenu, ale baráky tam maj barevný, chodníky duhou pomalovaný a v hospodě čumíme na jejich nepřeberný zásoby piva, debatíme nad nima a vrchní přimetelí a: "Tak co si dáte?" To me poser, jedeš do nejodlehlejšího bodu východního Islandu a tam Čech:) Vypráví nám pár místních storek, my zas jemu, tak to má bejt. Po pár pivech usedám do auta, ey, a jedem si vyzkoušet, jaký by to asi bylo pro astronauty, až přistanou natrvalo na Měsíci. Přespáváme v naprostý planině, kilometry daleko nikde nikdo, jen na nás seshora furt dorážej ptáci, kterým asi rušíme jejich privát. Spíme teda v popukaný rozervaný krajině s větrem kolem auta, že ani žrádlo na vařiči venku neuvaříš, bo se ti zvohne:) Vodopádová jízda severovýchodem pokračuje další dny na Detifoss, co znalci filmu Vetřelec aneb jeho prequel Prometheus znajou z jeho počátku, když do něj naskáče ta bílá ýbrbytost napadená virem bo nevim už co. Romantika jaxviň, vidíme několik duh dohromady, strašnej randál a taky strašnej randál Japonců se selfí tyčkama, vomlátit jim je vo kedlubny. Následuje Hverir, skvělý tektonický pole plný čpící síry, syčících kamenů, bublajícího bláta a chodníčků mezi tim. A zase slzej oči z barevnosti, natož když se zatáhnou černočerný mraky a do toho zboku pere slunce, nádherný kombinace temna a světla. Tam trávíme snad půl dne, než máme plíce plný sýra... err... síry. A jaxe zatáhlo, krásně nás doprovodil déšť a mžení na další vodopád, Godafoss, návštěvníci jen my a potrhlá Amerojaponka, ostatní doma v teple;) Kempíme v super kempíku, resp. kempu jaxviň, plným honosnejch karavanů a luxusních aut, že ta naše hyundaika působí dost ostudně, tak aspoň děláme pozdvižení našim houmlesačením u místních WC, kudy chodí každej, resp. nás překračuje, když si za hudby z repráku vaříme ty naše pigi čaje a číncký nudle a popíjíme jégra. Přichází vylitej místní rybář a kecáme hodiny o jeho životě a jeho rybářskejch vynálezech, masivní týpek (hlavně když ho podlejváme jégrem;) Následnej den odbočujem do Húsavíku na severu a hopáme na domluvenou loď na pozorování velryb s exkluzivní průvodkyní, dredatou buchtou, Španělkou, co studovala zoologji na Karlovce, bydlela na Žižkově, paxe starala vo vopice v Asii, až jí moskyti a vedro tak najebalo, že to tam pustila a jela na Island průvodcovat, asi caaajk, ne?:) Velryby poplácaly vocasama kolem lodi, dostali sme kakao a buchtu a jelo se zpátky, superrrr. A hned nato další den přesedáváme z lodi na kobyly, trochu pološílený kobyly na upe odlehlý farmě, 3hodinová vyjížďka kriskros terénem, strmejma kopcema, loukama, brodama, taky neskutečná atmosféra. Domče furt sprintuje bo se zasekává kůň. Můj zas jezdí s nosem zabodlým v zadku koně před nim, proč ne, gurmánek, nom, nom. Pomalu polehu nám dochází čas, čili severozápad Ajslendu berem hákem průletem a poslední čas trávíme mrcasením kolem Blaa Lónid, Modrý laguny pod Rejkjošem, do který ale nelezem, neplatíme horentní vstupný, bo sme se až na asi jednu dvě výjimky váleli v horký vodě termálních pramenů každej večer po vejletech, to tady nehorázně chybí. Tak uvidíme, jestli to byl last trip to Iceland, bo bude nějaký pokračování no. III. Vnitrozemí stále chybí. Ale na to jaxi chyběj i prachy na ňákej porychtovanej tankodžíp:)

pondělí 25. března 2019

181230 Silvestr @ Velký Truby

Yessss, další z pojaponsku vopožděnejch událostí, a teď je na řadě Silvestr, což byla událost riadno komorní, místy kormorání, bo naše zobáky litinkami hezky klapaly, ale taky nohy blikaly, rachejtle litaly, vláčky troubily a prskaly, hašišáky prášily, až byl hašiš... totyž prach z nich komplet všude, hadry, voči, vlasy, boty, alles pokrytý, jak dyž si slon kejchne do mouky, hell:)) Takže předběžná návštěva odčiňovacího kostelejčku v Kutný Hoře pro modlydbitchku a odpustky, popřípadě vizita kostnice, abysme věděli, do čeho dem, byly zcela na místě:)

neděle 24. března 2019

190316 Lyžovačka @ Madesimo

Zima pomalu začíná prdět do hlíny, ale my to ještě tak tak stihli, abysme po svazích lítali na lyžích a boardech místo surfech, jaký se během pobytu vydařilo počasí. Takhle neskutečně krásně se poštěstí jenom v úterý a v lednu, a to enem yednou za 30 let. Tuten gruppensport se vodehrál v italským Madesimu, středisku eště ne moc objeveným, zato okupovaným snad výhradně Čechama, česky tam haleká i obsluha v báru (o to víc, dyž nás tam přijela asi 20kebulnatá halda). Zato lidí je tam poskrovnu, sjezdovek celkem raneček, takže máš skoro celou šířku pro sebe, je to 9 hodin autem od Práglu po bezkolonovejch dálnicích s úžasnejma výhledama na Allpitchky cestou in/out kolem Malojapassu. Motorkářovi se vodvírá startér v kapce toule dobou;) Joa zhusta doporučuju hotel Oriental, má skvělej novej wellness s párou, saunou a třeba aj horkou kádí venku pod hvězdama. Pocit milijardářů za pár šušní:) A za dalších pár šušní hodně šušná lítačka na skútrech po okolních kopcích, tož taková ta běžná zimní nuda v Brně, he. Vo probouchlým žebérku až jindy, až sroste, do té doby děkujeme výbavě z roku 99, co se snad kromě páteřáku rozpadla hned první den komplet celá, whoopsie:))

čtvrtek 7. března 2019

181028 Vojenská přehlídka @ Evropská

Po dlóóóhy době zase sedam k fotkam, protože drahej Flickr chce lootovat prachy za úložnej prostor poněkud více, než je mi milo, čili zpátky migrace pod Gůgl, kde sme fotostránkovali dřív, ale Picassa, na který to běželo, už je v hrobě, takže bylo nutno si pohráti s HTML a rozchodit to zas trocha jinak, snad všechno poběží, jak má. Tadyhle fotos z vojenský přehlídky ke 100. výročí založení tohohle rebelskýho švejkostánu, což se sice cení, ale všechno bylo jaxi na hlavu. Od počasí, tma, chcanec, zzzzzima, starej zrnivej foťák, děsivý mrtě lidí, takže deštníky v očích furt, strkanice, noa do toho pustěj kolem techniku, co, doufám, dole na Evropský vzala směr na Letnou rovnou do technickýho muzea, až na výjimky, no:) Doufám, že ty 2 % HDP na naší armu rozjedem co nejdřív, tohle je fagxmíchu. Uvidíme 28. 10. 2118, budu ready s foťákem na Evropský;))

středa 19. prosince 2018

Prague Playoffs @ O2 Aréna - by Fido

181216 Prague Playoffs @ O2 Aréna

Koně sem, koně tam, všade, kam se podívám. Asi tak tak to vypadalo na Prague Playoffs, což bylo český zakončení celosvětovýho a celoročního handrkování se mezi kobylama vo prvni šprušli na žebříčku nejlepších hřebečků a samyček vyskoskokých, tedyže až do 160 cm vertikálně. A to s řádně napáplým jezdcem na chrbátu. Prostě cca každej měsíc se jely jedny závody někde po světě a vždycky se vítěz kvalifikoval sem do Prahy. A tady se pak sešli ty nejlepší a dali bitku mezi sebou. Vyhráli skotačiví madriďáci. Naše Kellnerka se šla popásat na poněkud kyselej šťavel do zákulisí už v 1. den soutěže, i když ne její vinou, švédskýmu kolegovi zešílela kobyla před překážkou a čůůůs. Tak ve 2019 líp:)

středa 28. listopadu 2018

Rozhlednovej trip @ Liberec a Kost - by Fido

180602 Rozhlednovej trip @ Liberec a Kost

Počasí se začíná hnusit, tak začnu sypat pěkně popořadě letní snímky plný trávy, slunce a modrýho nebete, ať to máte rádi, nebo na to jebete:)) Tudlyto je trip z června a zase do severních Čech, Liberec a vejjezd na trapáčky lanovkou až nahoru (to sviští svinsky rychle, až zme čumili), pak moc pěknej vejlet po rozhlednách, čiliže Slovanka, což je taková plechová haluzna, a na to Bramberk, supr kamenná rozhledna s pěknejma turistickejma cestama kolem. A na závěr hrad Kost, to nás uspokojilo dost:) Kolem baráku maj dokonalý posezení, pejvo, žraso, zvířata, kováře a tydle cajky, nuda neni ani z vlaku. V létě;) Jó a na konci jedno video z bobový dráhy, ghehe;))

středa 31. října 2018

ČT Author Cup @ Bedřichov - by Fido

181013 ČT Author Cup @ Bedřichov

...aneb co se stane, když se městská srágora nechá vyhecovat támle něgde na Vokokoři kolegyní k podání výkonu (čistě sportovního) a nikým netrénován, nehýčkán a předem neoplakáván se dostaví na něco, při čem ho čeká 70 km v lesích a asi 1600 metrů převýšení. A to eště v takový konstelaci, kdy ze zamejšlenýho tréningovýho plánu měsíc předem drtit jak magor zbylo jen tejden chřipky, další tejden střevní chřipky a další tejden práce, kdy se stihlo vyjet jen jednou na 70km rajd, po němž následovala tejdenní rekonvalescence s téměř neschopností chodit;)) Všehovšade jeden vejjezd před startem, super:) Takže... bylo to výživný, na pučeným kole o asi tak 10 kg lehčím než to mý a s potravinovejma suplementama, takže v cíli sem se cejtil klidně na dalších 30 kiláčků, na machýrka:) Ale mindrák zmizel, když tam byli i lidi na tandemu, na snowbiku, na skládačce (radši nebudu říkat, kdo všechno z nich dojel přede mnou;)) Takže díky kolegielní bando za vytáhnutí, za support při jízdě, za massif atmosféru a za cool dopitnou, příští rok zas jaxviň!:)

úterý 25. září 2018

Svatba Kubusa a Rádi @ Štiřín - by Fido

180901 Kubusovo a Rádi svatba @ Štiřín

Taxe nám vokokotil další páreček, Ráďu zaujal Kubusovo páreček, vznikl z toho chlapeček, navštívili zámeček a na prstu z toho byl kroužeček. Tak ať máte dětí jako smetí, žádný domácí kletí, sousedi vám prominou občasný vašich dětí řvaní skřetí a mine vás v hádkách pantem mletí:) Za nesouměrný foto se omlouvám, pokaženej blesk mám.

úterý 12. června 2018

Detenčně-poznávací pobyt @ Dětenice - by Fido

180203 Detenčně-poznávací pobyt @ Dětenice

Zima všade kolem, smrtelných -3 stupně, tak proč si nevohřát organismus solidně ohnivým pobytem ve středověkým pajzlu, kde si i egostickej manažírek přijde na svý, když na něj umouněná domina huláká z 20 centimetrů do xichtu: "Děléj, žer to žrádlo, kůže líná. A nečůůům!":)) Pak ti u hlavy libá zatancuje kozatice (asitak 14letá), div že jí to nevyskočí z pantu, do toho si naložíš tlamu skvělo krmí, ubytuješ se ve vážně středověce zařízeným bejváku vyzdobeným dřevem, halapartnama, svíčkama jako jediným osvětlením a sice keramickým hajzlem, ale zakrytým prkenním tak, že to vypadá jak latrína, aj kulatej dekl to má, sprcha jakoby vedoucí z konve pod stropem, hele za mě moc cajk zařízený:) Animační program nenudil celej večer, scénky, hudba, řev děv, mučení, soudní procesy, docela jemně mrazivý sledovat, jak se dav stane psychotickým a řve sborově "popravit, popravit", i když je to jenom hra, ale umim si představit, že v reálným rauši to muselo bejvat stejný a člověk zařval, ani si neprt. Noa kolem sme to před i po vobložili tripama po hradech v okolí, čili notoricky známej Valečov (jo, ten pomalej dědulek tam vobsluhuje furt;), pak Kost (jistěže zavřená, tak to máme rádi) a Sychrov na nedělu (parádní interjéři). Za sebe fuckt doporučuju, Dětenice stojej za to. A maj tam za barákem i stadionek na koňský souboje, tvl, to musí bejt bordel v létě:) Váš Blekta z Útěchovic.

neděle 10. června 2018

Pochod Praha Prd či cé @ Sedlčany - by Fido

180519 Pochod Praha Prd či cé @ Sedlčany

V květenci se dalo dokupy pár chacharów a že si jako dokážou, že eště nejsou upe nejvíc kancelářský krysy. Hrdinně za asi 5 minut konec dopoledních registrací sme se stihli zaregistrovat na startu 31km túry a pak úprk na poslední zavírací časy všech checkpointů po trase, což v jedný chvíli vyvinulo rychlost snad 8 kmh mezi 1. a 2. bodem. Všude zavíračka a všude stíhačka posledního pejva:) To nás hnalo vpřed, puchejře to hnalo nahoru všademožně, ale asi to byl dobrej přístup, neb to umožnilo furt víc dohánět předešlou bandu chacharów, co jeli asi 3 vlaky před náma:) Ty už byli řádně po bitvě, různý zlomený kyčle, natáhlý kotníky, MASH 4077 by si smls:) V cíli příchod zas za 5 minut 20:00 a konec vydávání bot. Pak ovšem nastalo sundavání bot a dál už sem utrpěl ztrátu paměti (nevim, esli tim odérem, bo kapalnejma odměnama;) Každopádně massif a next yr zaz:) PS: Videa na konci stojej solidně za to, kačeří příběhy hadra:)

pátek 25. května 2018

Vejnobranie @ Zhnoj ma - by Fido

180512 Vejnobranie @ Zhnoj ma

Bylo nebylo, víno se zrodilo, zdarma bylo celičký, byli zme jak dětičky:) Řvali, skákali, hulákali, vítr ve vlasech i v gatích, sklenice rozbitý, tlamy vopálený doruda od slunce i studu, ty hrozny radějc samy zase popadaly z keřů a vlezly zpátky do země, když viděly blížit se bus plnej takovejch sobolů:) Čili shrnuto, znovínský putování tentokrát 5 lokalit, na každý 4 vzorky, pak večer řízená dochlastná s dalšíma 12 a pak nezřízená vejchlastná následovaná noční válendou u řeky a zpěvem rybám (naštěstí bez krmení:) A další den trip jak cyp kolem řeky pár metrů a celodenní vejval na vyhlídce nad Dyjí, plus ostuda cestou domů díky hudbě a našemu zpěvu na plný gule z auta:) A pár poznatků na závěr, Zhnovín vystěhoval ty statisíce flašek ze sklepů, taková škoda! A budou tam prej nějaký expozice či co. A další poznatek, kdo by byl řek, že bude z druhý strany Louckej klášter regulérně rozstřílenej, tyo? No a jistěže poznatek na závěr, že jestli si, Bože, nevezmeš to vřeštidlo zpátky, tak si neuklidim pokoj!:) PS: Bumerangy na závěr to drsně jistěj:))

středa 9. května 2018

Albionskej trip @ Londýn - by Fido

171105 Albionskej trip @ Londýn

Zachtělo se Albionu, letenky levný, taxe vyrazilo čeknout královnino hood, which was good:) Ubytko draplý v malebný čtvrti Hammersmith podle fotek na Air BNB, což slibovalo ubytko v klasickým cihlovým řadovým domku a výhled do okolí, přičemž v reálu se to rovnalo po telefonátu s nějakým balkánským Indem zahučet rovnou do temnýho podzemí s výhledem na popelnice metr před oknem, cool as fuck:) Neva, Ballantinka zmírnila žal. Na bytě potkávačka s travel buddies a první pravý anglický jídlo, smažený čikenz a frájz, žlučníček zatleskal blahem. Na další den vejlet do Camden Townu do bzukotu velkoměsta. Čtvrť velkolepá, barákama sice malolepá, ale jejich ozdobou naopak. Začínáme místní specialitkou, kafem s whiskou či co a míříme do víru temnejch uliček plnejch podivnejch krámků od plyšovejch batohů, přes plechový cedule až po nespočet druhů žrasa z celýho světa. To všechno protkávaný davama lidí ze všemožnejch koutů světa. Naštěstí tam nebylo moc Jablek se selfí tyčama:) Nejvíc cool byl asi shop Cyber Dog s disko trysko hadrama, ale i třeba fluorescenčníma dilďákama. Do toho technohudba a živý tanečnice, to prostě nedomyslíš:) Celej večer felíme v přilehlým venkovním bárku s dýdžejkou, bubeníkem a dvěma orientálně laděnejma krůtama (jakože kroutily bokama na stolech furt). Všecko na videu dole. Další den házíme tripa podél Temže různejma parkama, kolem stadionu Chelsea, pěknýho podzimně nasvícenýho krchovečka, monumentální Battersea elektrárny, až k Buckinghamskýmu paláci. Zakončujem u Soho v China Townu ňákejma rejžovejma žrasama, já samozřejmě dostal hůlky, takže o hladu, hell:) Další den zkoušíme vychytávku zadarmiko - sedáme na mnoho autobusů MHD po sobě a jedem doporučenou okružní cestu Londýnem s výhledem na haldy zajmavejch míst. Ale ani ne v půlce okruhu podle průvodce vystupujem, páč povrchová doprava v Landnu je tak tragická, že to všecko spíš stojí, než jede, čili berem sucky pucky a lezem pěšourem, což taky neni marný, jenom teda moknem, no. Nakrmíme veveřice v parku, načuchnem ke vchodu jejich přírodovědeckýho muzea, co bylo zdarma, ale asitak na tejden pobytu na prohlídku, a zakončujem večer na asymetrickým Sky garden mrakodrapu, samosebou s objednáním vyhlídka nahoře zadarmiko;) Tam felíme nad bírem asi 2 hodiny, prožijem si západ slunce a rozsvícení města v palmovým lese tak hustým, že ho snad ani dole na zemi takovej nemaj a cestou domů zakopáváme o hospodu Black Friar, nádhernej podnik obkládanej asi 10 druhama kamení, sochy, mozaiky a asi 10 druhů piva z jejich klasickejch ručních píp (což znamená ale pivo totálně bez říza, blyla by i bříza). Po divadýlku s tamníma kravaťákama, co do sebe zvrhli dva škopky a už se váleli po zemi i po sobě míříme do deštivý noci a chrnět. Poslední den už jen menší walk kolem Temže a Toweru ke křižníku Belfast a na Tower Bridge. Tam se vyplatí prohlídka, páč nahoře mezi věžema je skleněná lávka se sebevražednýma výhledama dolu na Japonce se selfítyčema na chodníku;) A v ceně vstupu je i exkurze do sklepa jedný z věží do skvěle zrestaurovanýho parního zvedacího mechanismu mostu, parádní tehdejší kumšt. Pak už si jen dáváme pac a plác, odpojuju se a mizim dom, Helča s Láďou zůstávaj o kus dýl pro lepší feel;)

středa 11. dubna 2018

Pivoweekend @ Tábor - by Fido

180331 Pivoweekend @ Tábor

Přišla chuťka na pivo, koupili sme palivo, do Tábora dojeli a byli dost f prd...:) Festival se povedl, vzorků čeknuto nakvadrát, že žáby v břiše lítaly vod zdi ke zdi a pěna lezla nosem. Druhej den bylo mírně nehej. Takže průlez Táborem, nahoru do věže, léčebný pívo, dolu do sklepa vomrknout vycpaný slepice a pak přesun do Střížovic, což je mikronádraží na úzkokolejce někde zcela v řiti ve hvozdu, který si jde najmout a dělat tam zcela kaštanózní věci jako třeba usrkávat vínko nad leklejma rybama, grilovat před čekárnou na jízdenky bo ve dvě ráno hiphopérovat s polostaženejma gatěma kolem vohniště, super všecko:) Fota aj z Albertadorova stroja.

úterý 13. března 2018

Holidays @ Sozopol - by Fido

170805 Holidays @ Sozopol

Sice už se blíží jaro, ale zima stále svrbí v trenclích, takže tady trocha fotek z loňskýho rozpařenýho léta, kdy sme s alkotlupou vyrazili do Bulharska. Poprvý a... A asi naposledy:) No je to země v podstatě neomezenejch možností, můžeš si tam zaplavat v moři mezi chaluhama, vobalit si nohy ropou z tankeru, posedět si na ponorkovým torpédu na zahradě před barákem, strašně srát správce bazénu našima hrátkama, zničit dětem vodní hračky, hodit si míčem do dršky živýho černocha jakožto zábavní atrakce v lunaparku, můžeš tam propotit všecky trička během jednoho dne a nevidět ani jedinou památku, protože když za nějakou vyrazíš do jejich přírodního parku a hledáš tam monastir, najdeš po půlhodině chůze totálně rozvoraným lesem jenom furt dál a dál pokračující rygoly a stopy od traktoru vedoucí do hvozdu směrem k Turecku. Jediný, co sem tam vyfotil, byla mrtvá krysa na parkovišti, super;) Samozřejmě kolem pláží se to skví zcela bizarní architekturou, beton a dřevo prokládaný cihlama, možná i kočkama a přepravkama vod piva, nevymyslíš. Podobně jako se stavbama to tam maj s jídlem, nabídli nám tam třeba teplé obložení nebo "bulharský speciality - dlaždice". Asi stavební odpad, co odpad. Jo a pak tam taky uměj skvěle zpožděný lety. Si takhle přijdeš na letiště a počkáš si 7 hodin na prdeli v hale. Pak ti po příletu zavře leteckej přepravce přepážku na letišti, takže se nemůžeš dovolat svejch práv, no ale nakonec pomohly soudy a bububu a dostali sme plnej refund letenky. Takže vlastně vzato kolem a kolem, dovča zadarmo, to jim i ten dehet na patě vodpouštim;) Joo, Bulharsko, to ber!

neděle 11. února 2018

Masopust @ Roztoky - by Fido

180210 Masopust @ Roztoky

Tady trochu fotek z letošního masopustního roztockýho klání, kinklání našeho i smrťáků na chůdách, z piva sání, po blátě na poli bruslení a vína z lahve syslení:) Viva la vycpaný mektáky buchtama:))